Podnikatel a jeho spotřebitelské právo

[melkortheevil]

Zdravím, uvedu zde jednu informaci, která není příliš známá. Podnikatel může uplatnit spotřebitelské právo jako běžný koncový uživatel pokud zboží nenakupuje za účel dalšího obchodování se zbožím. Koupím tedy notebook na IČO jako OSVČ jako vybavení kanceláře a mám v tomto případě stejná práva (vrácení, reklamace apod.) jako běžný spotřebitel. Nevím, jestli jde opravdu o tak málo známé ustanovení, že jej všechny obchody ve svých Obchodních podmínkách nezmiňují nebo se obchody snaží toto ustanovení potlačit a uvádět v omyl. Aplikoval jsem právo u CZC a šlo to. Čekám na odpověď z Alzy než něco koupím.

Za Podnikatele se označuje ten, kdo uvede v objednávce identifikační číslo. To není pravda. Věnujte prosím pozornost níže uvedenému paragrafovému znění s důvodovou zprávou, kde je pojem Spotřebitel vysvětlen přesně a může jít i o OSVČ.

Spotřebitele definuje Zákon 104/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb ... P=1995s104

1. § 2 odst. 1 písm. a) zní:
"a)
spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami,".
Důvodová zpráva k zákonu 104/1995 Sb., kterým došlo k výše uvedené změně, přímo uvádí, že „Pojem spotřebitele byl zpřesněn tak, aby zahrnoval i podnikatele, jenž si například pro svoji potřebu nakoupí zařízení kanceláře“. Ochrana spotřebitele tedy není závislá na jeho právní formě podnikatele, ale na způsobu, jakým je se zakoupeným výrobkem nakládáno.

[orgasmic]

To samozrejme ano, ale nesmis nakoupit na ICO.

[melkortheevil]

To není pravda, a proto to tady píšu. Je to zažitý omyl. Masírují tím všechny obchody ve svých podmínkách, ale jistě neznají nebo nechtějí znát úpravu z roku 1995. Naštěstí zákon stojí nad jakýmkoliv blábolem v Obchodních podmínkách, jen může být problém s uplatněním práva.
Pro účely DPH a evidence majetku musím nad 10000 nakoupit na ICO. Pokud ale dál neprodávám zakoupené zboží, jsem spotřebitel ať na dokladu ICO/DIC je nebo není. Důvodová zpráva to uvádí jasně, že nezáleží na právní formě ale na způsobu, jak se s výrobkem dál nakládá. Je to i logické, že notebook zakoupený k práci si zaslouží stejná pravidla jako notebook zakoupený na hraní.

"Důvodová zpráva k zákonu 104/1995 Sb., kterým došlo k výše uvedené změně, přímo uvádí, že „Pojem spotřebitele byl zpřesněn tak, aby zahrnoval i podnikatele, jenž si například pro svoji potřebu nakoupí zařízení kanceláře“. Ochrana spotřebitele tedy není závislá na jeho právní formě podnikatele, ale na způsobu, jakým je se zakoupeným výrobkem nakládáno."

Příklady:
Nákup monitoru pro účely vybavení kanceláře - cena 5000.
- raději nakoupím bez ICO/DIC protože se nemusím o spotřebitelských podmínkách dohadovat a vše je OK.
Nákup notebooku pro účely vybavení kanceláře - cena 20000.
- najednou to OK není, protože musím uvést ICO (hlavně tedy plátci DPH). Nelogické. Přitom oba případy končí v evidenci stejně.

To podstatné je v posledním odstavci mého prvního příspěvku. Zákon 104/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele § 2 odst. 1 písm. a)
http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb ... P=1995s104

[orgasmic]

Ale to je právě ono...když nakoupíš na IČO, tak přes to vlak nejede.
Nakoupíš bez IČO, pak platí to, co píšeš.

[melkortheevil]

Nevadí, ty číst neumíš, ale jiní jistě ano a těm tato informace pomůže. Ten paragraf má jednu krátkou zvládnutelnou větu, kde se říká, že spotřebitelem je fyzická nebo právnická osoba. Fyzická nebo právnická osoba! Právnická má jednoznačně IČO. => IČO je naprosto irelevantní.

[orgasmic]

No ze zkušenosti víme, že některé zákony se dají vyložit různě

[melkortheevil]

To jistě, a proto doporučuji najít si Důvodovou zprávu k tomuto zákonu, kde je vysvětlení, které jsem použil jako citaci na konci prvního příspěvku. Je to napsáno tak jasně, že tady opravdu klička není. Zároveň je jasné, že zažitá věc se těžko mění a i tahle debata svědčí o tom, že tohle je zapomenutá úprava.

[airmt]

Díky za informaci, máš to však někde prakticky ověřené? Nejsem právník, takže neznám kdejaké kličky a právní aspekty, na které se může obchod (a jejich právní zástupce) při případném sporu odvolat.

To, co píšeš o monitoru vs. notebooku je sice pravda, nicméně pokud bys nakoupil ten monitor bez uvedení IČO a při případné reklamaci bys vystupoval, že to je užíváno pro podnikání, budou IMHO uplatňovat stejný princip, jako bys tam to IČO na dokladu měl. Klíčové je, jestli se skutečně dá brát podnikatel jako spotřebitel. Měla by to pak ale být taky právnická osoba (např. s.r.o., které si koupilo notebook), stejně jako podnikatel, který si koupil notebook.

[melkortheevil]

Prosím. Každý jeden člověk, který o tomto začne alespoň přemýslet je pokrok. Přesně jak píšeš. Na právní formě nezáleží a může jít i o s.r.o. Aplikoval jsem úspěšně při reklamaci u CZC.cz přímo na pobočce po vysvětlení. Došel jsem tam po 30 dnech marné reklamace. Samozřejmě jsem se dozvěděl, že nemám nárok na spotřebitelskou lhůtu. Vysvětlil jsem, jak se věci mají. Obsluha i s vedoucím prodejny uznali, že zákon neznají a podpořili mě. Vyřízeno na místě. Doporučili mi u objednávky uvést, že kupuji jako spotřebitel. Někde takový prostor je a jinde bohužel ne. Proto od Alzy čekám na vyjádření. Poptal jsem u známého právní vyjádření, ale nemám pochybnosti. Zákon 104/1995 Sb. jsem objevil po usilovném pátrání nedávno. Běžně známé dělení na Podnikatel a Spotřebitel mi přišlo jako nesmysl.

Update: Ještě doplním srovnání původního a zpřesněného znění písmene a)
zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
§ 2
Vymezení některých pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání,

Zákon 104/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
§ 2 odst. 1 písm. a) zní:
"a)
spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami,".

Jde o výraznou úpravu základního pojmu a o tom to tady celé je.

[kubino]

To je užitečná informace a přikláním se k tvému výkladu, že i při nákupu na IČO má kupující práva jako běžný spotřebitel.

Problém bude ale přesvědčit o tom při případné reklamaci prodávajícího.
Dej vědět jak se k tomu postaví v té Alze.

[airmt]

§ 2 odst. 1 písm. a) zní:
"a)
spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami,".

A teď je právě na zvážení, jestli když kupuju notebook a na něm dělám podnikatelskou činnost - třeba dělám překlady, píšu programy apod. - se to posoudí jako nákup za účelem podnikání nebo ne. Nákup za účelem podnikání nemusí být jen nákup s účelem dalšího prodeje, příp. pronájmu.
Pokud na něm výhradně pracuju (pouze pak si jej můžu 100% dát do nákladů firmy), tak si nejsem moc jistý, jestli to spádá pod definici spotřeby.

[orgasmic]

No a proto, aby někdo nebyl uveden v omyl, nákup na IČO je řízen obchodním zákonem, né spotřebitelským a celá tato debata je irelevantní

[airmt]

Irelevantní je zbytečně silné slovo. Možná tady je prostor ke dvojí interpretaci, nebylo by to vůbec poprvé. Obchodní zákoník byl zrušen a od 1. ledna 2014 je nahrazen občanským zákoníkem, kde to může být zase jinak.

Pořád si však spíše myslím, že na věc budou nahlížet obdobně. Je to nákup za účelem podnikatelské činnosti. Někdo tu činnost má nákup prodej (např. eshopy, kamenné obchody), kde je to jasné a někdo má třeba poradenské služby a pak takový notebook slouží jako "výrobní stroj". Konečnou spotřebou by totiž taky pak mohl být nákup CNC stroje - taky na něm "jenom" cosi vyrábím a neprodávám jej dále. U CZC.cz sice u 30denní lhůty uspěl, ale kdyby šlo o 2letou záruku nebo vrácení ve 14denní lhůtě bez udání důvodu možná by se více cukali.

[melkortheevil]

kubino: Dám vědět i to výjádření skutečné právní kanceláře někdy začatkem týdne. Mluvíme tady o "aktualizaci" základního pojmu, o které jsem ještě nedávno nevěděl a zdá se, že obecně jde o neznámou. Proto není důvod si myslet, že obchody jej znají a jednají správně. Myslím si opak.
airmt: Byl nahrazen zákonem o obchodních korporacích nikoliv Občasnkým zákoníkem. Do OZ bylo něco přesunuto.
orgasmic: Ale ale ty bys to pěkně sekal na zákaznické podpoře. Dokážes podložit své tvrzení?

Cituji důvodovou zprávu k zákonu - tedy vysvětlující text, který není součástí samotného znění zákona.

„Pojem spotřebitele byl zpřesněn tak, aby zahrnoval i podnikatele, jenž si například pro svoji potřebu nakoupí zařízení kanceláře“

Pokud tady někdo vidí dvojí výklad, ať se o něj podělí.

[airmt]

airmt: Byl nahrazen zákonem o obchodních korporacích nikoliv Občasnkým zákoníkem. Do OZ bylo něco přesunuto.

Tuším, že to o o čem se tady bavíme bylo přesunuto do občana. Do zákona o obchodních korporacích byla přesunuta úprava obchodních společností a družstev, zbytek je v občanovi.

„Pojem spotřebitele byl zpřesněn tak, aby zahrnoval i podnikatele, jenž si například pro svoji potřebu nakoupí zařízení kanceláře“

Pokud tady někdo vidí dvojí výklad, ať se o něj podělí.

Důvodová zpráva už nepíše jaký je rozdíl mezi kanceláří a dílnou. Obojí může v podstatě být tímtéž. Pro automechanika je dílnou garáž a její vybavení, pro kravaťáka kancelář a její vybavení. O to mi jde. Chápu, že to může být zrovna u kanceláří tolerováno jako u spotřebitelů, ovšem pak mi není jasné, kdo bude o tom rozhodovat. Pravděpodobně soud. Ideální by byl judikát vyššího soudu, tím se totiž řídí soudy nižší instance v případě soudů a nejednoznačného výkladu práva. Tedy má to vyšší relevanci než názor určitého právníka.